Mapové výstupy

Všechny mapové výstupy v jediném dokumentu je možné stáhnout jako PDF na této stránce

Vymezení venkova

1.1
Typologie území Česka na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností
Typology of Czechia at the level of administrative districts of municipalities with extended powers

Anotace
1.1 Typologie území Česka na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností
Podle postavení v sídelním systému, klíčových aktérů a mechanismů rozvoje lze pro účely této studie rozlišit pět typů regionů: jádra a zázemí metropolitních regionů, městské regiony s metropolitními funkcemi, městské regiony a venkovské regiony. Metropolitní jádra byla vymezena podle metodiky publikace OECD (2012) – Redefining Urban. Toto vymezení je oproti přístupům domácích autorů (např. Kraft a kol. 2014; Hampl a Marada 2015, 2016) podstatně užší. Jako metropolitní regiony jsou označeny pouze Praha, Brno a Ostrava a jejich dojížďková zázemí – tedy jednotky s více než 500 tis. obyvateli. OECD (2012) dále označuje všechna zbývající krajská města, Most, Chomutov a Karvinou za městské regiony.

zobrazit více

Pro účely této publikace byla krajská města kromě tří metropolí a Jihlavy (viz Hampl 2005) označena za městské regiony s metropolitními funkcemi, nejsou tedy součástí skupiny nemetropolitních regionů. Jedná se o krajská města, která soustřeďují metropolitní funkce, ale postrádají kritickou populační a ekonomickou velikost pro zařazení mezi metropolitní jádra. Další kategorií jsou městské regiony, které postrádají statut krajského města a širší spektrum metropolitních funkcí. Jsou charakteristické vysokou hustotou zalidnění a mírou urbanizace, přičemž ve většině případů jsou výrazně specializovány na zpracovatelský průmysl s dominantním postavením jedné nebo několika velkých průmyslových firem. Vymezení venkovských regionů bylo založeno na třech kritériích: fragmentovaná sídelní struktura, nízká hustota zalidnění a nízká prostorová produktivita, která odráží vyšší zastoupení zemědělství a omezenou přítomnost znalostně náročných aktivit s vyšší přidanou hodnotou (Ženka a kol. 2017). Z těchto ukazatelů byl konstruován tzv. index rurality:

Fragmentace sídelní struktury byla měřena jako podíl obcí s méně než 3000 obyvateli na celkovém počtu obyvatel v SO ORP. Hustota zalidnění byla definována jako počet obyvatel na hektar zastavěné plochy (ČSÚ 2018), prostorová produktivita jako přidaná hodnota na hektar zastavěné plochy (ČSÚ 2014). Venkovské regiony jsou v celoevropském srovnání poměrně vysoce urbanizované a industrializované (Ženka a kol. 2015). Na úrovni SO ORP nelze žádný venkovský region označit za zemědělský, neboť ve všech SO ORP vytváří zpracovatelský průmysl více pracovních míst a vyšší přidanou hodnotou než zemědělství (ČSÚ 2014, RES 2017). V roce 2018 žilo na území venkovských SO ORP 44 % obyvatel (ČSÚ 2018). Je třeba vzít v úvahu, že existují i jiné přístupy k vymezení venkova. Důležitá je např. kategorizace SO ORP na základě hustoty zalidnění a podílu obyvatel žijících ve venkovských obcích, která je použita v analytické části Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ (MMR 2020). Perspektivní metodou vymezování venkovských oblastí je fuzzy přístup, který použili Pászto a kol. (2016).

Zdroje
ČSÚ (2014): Roční výkaz ekonomických subjektů vybraných produkčních odvětví. Český statistický úřad. Praha.
ČSÚ (2018) Počet obyvatel v obcích k 1. 1. 2018. Český statistický úřad, Praha.
Hampl M. (2005) Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Univerzita Karlova, Praha.
Hampl, M., Marada, M. (2015): Sociogeografická regionalizace Česka. Geografie, 120, 3, 397-421.
Kraft S., Halás M., Vančura M. (2014) The Delimitation of Urban Hinterlands Based on Transport Flows: A Case Study of Regional Capitals in The Czech Republic. Moravian Geographical Reports 22,1: 24–32.
RES (2017): Registr ekonomických subjektů. Český statistický úřad, Praha.
OECD (2012) Redefining Urban: a new way to measure metropolitan areas. OECD, New York.
Ženka J., Novotný J., Slach O., Květoň V. (2015) Industrial specialization and economic performance: A case of Czech microregions. Norwegian Journal of Geography 69,2: 67–79.
MMR (2020): Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+. Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha. Dostupné na: https://mmr.cz/cs/microsites/uzemni-dimenze/strategie-regionalniho-rozvoje-cr-2021.
Pászto, V., Burian, J., Marek, L., Voženílek, V., Tuček, P. (2016): Fuzzy přístup při určování příslušnosti obcí do venkovského a městského prostoru. Geografie, 121, 1, 156-186.

zobrazit méně

Jak citovat tuto mapu
ŽENKA, J., KRTIČKA, L. (2021): Typologie území Česka na úrovni statistických obvodů obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

1.2
Typologie venkovských území Česka v úrovni obcí
Typology of rural areas of Czechia at the level of municipalities

Anotace
1.2 Typologie venkovských území Česka v úrovni obcí
Tato mapa představuje současnou typologii (venkovských) obcí na území Česka. Rozlišeny jsou venkovské obce (méně než 3000 obyvatel) a městské obce (více než 3000 obyvatel). Venkovské obce se dále člení do čtyř typů. Použitá typologie je inspirována třemi hlavními přístupy:

zobrazit více

1. Exponovanost geografické polohy, na základě které byly vymezeny venkovské obce v zázemí metropolitních regionů a ostatní venkovské obce. Rozhodujícím ukazatelem byl tzv. index perifernosti (Ženka a kol. 2017), který je definován takto:

kde:
IP_i – index perifernosti regionu i
F_i – exponovanost regionu i
w_i – mzdová hladina (měsíční mzdy na zaměstnance v Kč) regionu i
AGR_i – podíl zemědělství na zaměstnanosti ve sledovaných odvětvích (%) regionu i
ED_i – zaměstnanost na ha zastavěné plochy regionu i
VAD_i – přidaná hodnota na ha zastavěné plochy (tis. Kč) regionu i

2. Strukturální přístup (Bański a Mazur 2016), který vymezuje a klasifikuje venkovské obce na základě charakteristik sektorové struktury hospodářství či převažujících socioekonomických funkcí území: bydlení, zemědělství, průmysl, doprava, služby, cestovní ruch aj.

3. Klasifikace nemetropolitních regionů dle Ženky a kol. (2017), která identifikuje hlavní faktory, mechanismy a aktéry lokálního rozvoje.

Na základě výše uvedených tří kritérií byly venkovské obce rozčleněny podle exponovanosti, sektorové struktury hospodářství, hlavních faktorů rozvoje, zdrojů rozvojových impulsů, příležitostí i ohrožení do čtyř základních typů:

1. venkovské obce v zázemí metropolitních regionů
2. venkovské obce s významnou specializací na cestovní ruch
3. venkovské obce ve vysoce industrializovaných nemetropolitních regionech
4. venkovské obce v zázemí zemědělsko-průmyslových regionů

Typologie byla vytvořena pro obce s méně než 3000 obyvateli, přičemž však agregace do výše uvedených čtyř typů byla provedena na úrovni SO ORP. Obecní úroveň je příliš podrobná a fragmentována pro typologizaci. Řešitelé tedy rozlišují venkovské obce podle příslušnosti do správního obvodu ORP určitého typu. Na základě pozice v sídelním systému byly vymezeny venkovské obce v zázemí metropolitních jader a krajských měst. Zbývající venkovské regiony byly rozčleněny podle převažující specializace hospodářské základny.

Zdroje
BAŃSKI, J., MAZUR, M. (2016): Classification of rural areas in Poland as an instrument of territorial policy. Land Use Policy, 54, 1-17.
ŽENKA, J., SLACH, O., SOPKULIAK, A. (2017): Typologie českých nemetropolitních regionů z hlediska faktorů, mechanismů a aktérů regionálního rozvoje. Geografie, 122, 3, 281-309.

zobrazit méně

Jak citovat tuto mapu
ŽENKA, J., KRTIČKA, L. (2021): Typologie venkovských území Česka v úrovni obcí [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

Demografie

2.1
Celkový populační přírůstek ve venkovských obcích v období 2012–2018
Population growth at the level of rural municipalities in period 2012–2018

Anotace
2.1 Celkový populační přírůstek ve venkovských obcích v období 2012–2018
Celkový populační přírůstek obyvatelstva představuje změnu absolutního počtu obyvatelstva přirozenou cestou (živě narození – zemřelí) a migračního přírůstku (přistěhovalí – vystěhovalí). Nejvýznamnější ztrátou obyvatelstva jsou postiženy zejména venkovské obce v okrese Jeseník a Šumperk, obce v blízkosti bývalých vojenských újezdů, obce v SO ORP Sokolov, Mariánské Lázně, Cheb, Jilemnice a Vsetín – Velké Karlovice, Karolinka. Z venkovských obcí v absolutních číslech dochází k největšímu celkovému populačnímu úbytku v obcích Jáchymov, Abertamy, Rokytnice nad Jizerou, Žlutice a Bečov. Naopak venkovské obce, které díky migraci populačně rostou, jsou obce v zázemí Prahy (Středočeský kraj) a všech krajských měst. Mezi obce, které rostou v absolutních číslech nejvíce, patří obce Chýně, Nehvizdy, Bašť, Moravany (SO ORP Šlapanice), Líbeznice, Čeladná a Trojanovice. Obce, kde převažuje růst obyvatel, se nachází zejména v zázemí měst, což potvrzuje současný růst suburbanizace. Tento proces probíhá zejména v zázemí velkých měst a středně velkých měst (Klufová 2015).

Jak citovat tuto mapu
MACHÁČEK, J., DVOŘÁK, P., KRTIČKA, L. (2021): Celkový populační přírůstek ve venkovských obcích v období 2012–2018 [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

2.2
Hrubá míra přirozeného přírůstku obyvatel v Česku v letech 2012–2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Gross rate of natural increase in Czechia in 2012–2018 at the level of rural municipalities and microregions

Anotace
2.2 Hrubá míra přirozeného přírůstku obyvatel v Česku v letech 2012–2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Hrubá míra přirozeného přírůstku vyjadřuje rozdíl počtu narozených a zemřelých vztažený na 1000 obyvatel mezi lety 2012–2018. Mapa poskytuje přehled o odlišném demografickém vývoji ve venkovských obcích. Regiony, kde dochází ke snižování počtu obyvatelstva přirozenou cestou, jsou v pohraničních oblastech Česka (mimo SO ORP České Budějovice, Český Krumlov, Kaplice, Trhové Sviny, Znojmo, Mikulov, Jablunkov a Tachov). K dalším SO ORP, kde se projevuje úbytek obyvatelstva přirozenou cestou, patří obce na pomezí jednotlivých krajů (Plzeňský, Jihočeský, Vysočina, Zlínský a Olomoucký). Naopak k přirozenému přírůstku dochází zejména v zázemí metropolitních regionů Prahy a Brna a dále pak v SO ORP Liberec, Rychnov nad Kněžnou, Žamberk, Jihlava a jižní části Jihočeského kraje (viz výše). K nejvíce ztrátovým venkovským SO ORP patří Jeseník, Krnov, Karviná, Havířov, Rumburk, Teplice, Litvínov, SO ORP v Karlovarském kraji a SO ORP Ústeckého kraje a dále pak SO ORP na pomezí Jihočeského a Středočeského kraje.

Jak citovat tuto mapu
MACHÁČEK, J., DVOŘÁK, P., KRTIČKA, L. (2021): Hrubá míra přirozeného přírůstku obyvatel v Česku v letech 2012–2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000/1:2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

2.3
Hrubá míra migračního salda obyvatel v Česku v letech 2012–2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Net migration rate in Czechia in 2012–2018 at the level of rural municipalities and microregions

Anotace
2.3 Hrubá míra migračního salda obyvatel v Česku v letech 2012–2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých označujeme jako migrační saldo. Společně s přirozeným přírůstkem je základním údajem pro bilance obyvatelstva sledovaného území. Převažuje-li počet přistěhovalých do územní jednotky nad počtem vystěhovalých, jde o pozitivní migrační saldo, tedy migrační růst (zisk). Je-li naopak počet vystěhovalých vyšší než počet přistěhovalých, jde o negativní migrační saldo, tedy migrační úbytek (ztrátu). Pokud migrační saldo přepočítáme na 1000 obyvatel středního stavu, získáme tak hrubou míru migračního salda. Jedná se tedy o intenzitu celkového efektu migrace.

Jak citovat tuto mapu
MACHÁČEK, J., DVOŘÁK, P., KRTIČKA, L. (2021): Hrubá míra migračního salda obyvatel v Česku v letech 2012–2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000/1:2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

2.4
Podíl obyvatel mladších 15 let na celkové populaci v Česku mezi lety 2012–2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Share of population under 15 in the total population in Czechia between 2012 and 2018 at the level of rural municipalities and microregions

Anotace
2.4 Podíl obyvatel mladších 15 let na celkové populaci v Česku mezi lety 2012–2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Proces stárnutí souvisí s ekonomickými i politickými změnami ve společnosti. V roce 1950 bylo 25 % obyvatel mladších 15 let a 9 % obyvatel starších 65 let. Dnes se tento podíl změnil na 15 % mladších 15 let a 18 % starších 65 let (Tomeš, 2017). Mezi regiony, kde je nejnižší podíl (méně než 14 % na celkovém obyvatelstvu) obyvatelstva mladšího 15 let patří zejména obce v pohraničních oblastech Krkonoš (Pec pod Sněžkou, Špindlerův Mlýn, Harrachov, Rokytnice nad Jizerou), Krušných hor (Český Jiřetín, Vysoká Pec), Šumavy (Kvilda, Čachrov), v Podyjí (SO ORP Moravské Budějovice, SO ORP Znojmo), Bílých Karpat (SO ORP Veselí nad Moravou, SO ORP Uherský Brod), Beskyd (Velké Karlovice, Staré Hamry) a v oblasti Jeseníků (SO ORP Krnov, SO ORP Rýmařov, SO ORP Bruntál, SO ORP Šumperk).

Jak citovat tuto mapu
MACHÁČEK, J., DVOŘÁK, P., KRTIČKA, L. (2021): Podíl obyvatel mladších 15 let na celkové populaci v Česku mezi lety 2012–2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000/1:2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

2.5
Dynamika stárnutí obyvatel v Česku v letech 2012–2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Dynamics of population ageing in Czechia in 2012–2018 at the level of rural municipalities and microregions

Anotace
2.5 Dynamika stárnutí obyvatel v Česku v letech 2012–2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Mapa vyjadřuje dynamiku stárnutí vyplývající z hodnoty indexu stáří, mezi roky 2012 až 2018. Jedná se o procentuální změnu indexu stáří v jednotlivých obcích ve sledovaném období, přičemž referenčním rokem je rok 2012. Většina venkovských obcí kopíruje trend zemí rozvinutého světa, kde dochází ke stárnutí populace. V odlehlejších venkovských regionech je však tento trend několikanásobně vyšší. V zázemí velkých měst a městských regionů jsou obce s mladší populací, jejíž převaha se však snižuje. Zde lze sledovat trend migrace obyvatelstva z města do jeho užšího zázemí. V okrajových částech krajů jsou pak obce, které měly převahu mladé složky obyvatelstva a kde došlo k intenzivnějšímu stárnutí. Na hranicích krajů a v příhraničních oblastech jsou pak populačně menší obce, kde je vysoká dynamika stárnutí. Jsou zde ovšem výjimky, jako například obce v SO ORP Vlašim (Středočeský kraj) a SO ORP Ledeč nad Sázavou (kraj Vysočina) nebo obce v SO ORP Tábor, SO ORP Soběslav, SO ORP Jindřichův Hradec (Jihočeský kraj) a SO ORP Pelhřimov (kraj Vysočina), kde dochází k intenzivnějšímu snižování indexu stáří. K omlazení věkové struktury dochází v zázemí velkých měst a ve venkovských obcích v SO ORP Kutná Hora, SO ORP Vlašim, SO ORP Tišnov, SO ORP Blansko, SO ORP Náměšť nad Oslavou a SO ORP Tábor.

Jak citovat tuto mapu
MACHÁČEK, J., DVOŘÁK, P., KRTIČKA, L. (2021): Dynamika stárnutí obyvatel v Česku v letech 2012–2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000/1:2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

2.6
Index ekonomického zatížení v Česku v letech 2012–2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Economic dependency ratio in Czechia in 2012–2018 at the level of rural municipalities and microregions

Anotace
2.6 Index ekonomického zatížení v Česku v letech 2012–2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Mapa indexu ekonomického zatížení vypovídá o poměru počtu seniorů a dětí k počtu obyvatel v ekonomicky aktivním věku. V tomto případě vyjadřuje, kolik dětí ve věku 0–14 let a osob ve věku 65 a více let připadá na 100 osob ve věku 15–64 let. V souvislosti se způsobem výpočtu tohoto ukazatele můžeme konstatovat, že čím menší je výsledná hodnota indexu, tím příznivější je poměr mezi ekonomicky neaktivní a aktivní složkou obyvatel z pohledu věkové struktury obyvatel. V roce 2018 odpovídal index ekonomického zatížení Česka 55 % (ČSÚ, 2020).

Jak citovat tuto mapu
MACHÁČEK, J., DVOŘÁK, P., KRTIČKA, L. (2021): Index ekonomického zatížení v Česku v letech 2012–2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000/1:2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

2.7
Index stáří v Česku v letech 2012–2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Aging index in Czechia in period 2012–2018 at the level of rural municipalities and microretions

Anotace
2.7 Index stáří v Česku v letech 2012–2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Mapa vyjadřuje průměrnou hodnotu indexu stáří obcí mezi lety 2012 až 2018, tedy kolik obyvatel ve věku 65 a více let připadá na 100 dětí do 15 let věku. Průměrná hodnota indexu stáří Česka byla v roce 2018 téměř 119,5 %.

Jak citovat tuto mapu
MACHÁČEK, J., DVOŘÁK, P., KRTIČKA, L. (2021): Index stáří v Česku v letech 2012–2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000/1:2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

2.8
Typologie venkovských obcí v Česku podle vývoje hodnoty indexu stáří v období 2012–2018
Typology of Czech rural municipalities according to their aging index in period 2012–2018

Anotace
2.8 Typologie venkovských obcí v Česku podle vývoje hodnoty indexu stáří v období 2012–2018
Mapa vyjadřuje vývoj hodnoty indexu stáří, tedy kolik obyvatel ve věku 65 a více let připadá na 100 dětí do 15 let věku mezi roky 2012 až 2018 (rok 2012 = 100 %). Oproti mapě 2.7 jsou venkovské obce rozděleny do 7 kategorií dle povahy stárnutí, resp. mládnutí populace. V zázemí krajských měst jsou obce s mladší populací, jejíž převaha se však snižuje. Zde lze sledovat trend migrace obyvatelstva z města do jeho užšího zázemí. V okrajových částech krajů jsou pak obce, které měly převahu mladé složky obyvatelstva a kde došlo k intenzivnějšímu stárnutí. Na hranicích krajů a v příhraničních oblastech jsou pak populačně menší obce, které mají dlouhodobě převahu staršího obyvatelstva, které dále stárne. Tento trend je ovlivněn nižší intenzitou veřejné dopravy v okrajových částech kraje, menším počtem služeb a zejména pak, z pohledu mladých rodin, upřednostňováním městských škol před venkovskými. V opačném případě zde jsou obce s převahou staré složky, která se přeměnila do populace s převahou mladé složky. Tyto obce se nachází v širším zázemí pražského a brněnského metropolitního regionu a dále pak v užším zázemí krajských měst.

Jak citovat tuto mapu
KRTIČKA, L., MACHÁČEK, J., DVOŘÁK, P. (2021): Typologie venkovských obcí v Česku podle vývoje hodnoty indexu stáří v období 2012–2018 [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

Ekonomika

3.1
Ekonomická výkonnost regionů v roce 2014
Economic performance of regions in 2014

Anotace
3.1 Ekonomická výkonnost regionů v roce 2014
Regionální vzorec ekonomické výkonnosti v Česku je po útlumu transformačních procesů v posledních patnácti letech poměrně stabilní. Zásadnější změny regionální ekonomické výkonnosti probíhaly v souvislostí s recesí v letech 1997–1999 a přílivem přímých zahraničních investic od roku 1998, přičemž intenzivní proces restrukturalizace regionálních ekonomik (zejména starých průmyslových regionů) probíhal přibližně do roku 2004. V současnosti je sice patrné, že metropolitní regiony a městské regiony s metropolitními funkcemi dosahují vyšší ekonomické výkonnosti než venkovské regiony, nicméně tento vzorec není zdaleka jednoznačný. Řada venkovských regionů (SO ORP) dosahuje v českém kontextu výrazně nadprůměrné ekonomické výkonnosti, zatímco jiné zaostávají. Lze tedy hovořit o výrazné polarizaci ekonomické výkonnosti českých venkovských (obecněji též nemetropolitních) regionů.

Jak citovat tuto mapu
ŽENKA, J., WELLISCH, S. (2021): Ekonomická výkonnost regionů v roce 2014 [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

3.2
Sektorová struktura hospodářství I.: dominantní ekonomický sektor
Industrial structure of the economy I.: dominant economic sector

Anotace
3.2 Sektorová struktura hospodářství I.
Mapa vyjadřuje dominantní sektor hospodářství z hlediska podílu na přidané hodnotě daného SO ORP v roce 2014. Za dominantní byl označen ten sektor, který měl podíl na celkové přidané hodnotě vyšší nejméně o 10 procentních bodů než druhý největší sektor. V opačném případě byla sektorová struktura hospodářství daného regionu definována jako diverzifikovaná.

Jak citovat tuto mapu
ŽENKA, J., WELLISCH, S. (2021): Sektorová struktura hospodářství I.: dominantní ekonomický sektor [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

3.3
Sektorová struktura hospodářství II.: lokalizační kvocient v roce 2014
Industrial structure of the economy II.: localization quotient in 2014

Anotace
3.3 Sektorová struktura hospodářství II.: lokalizační kvocient v roce 2014
Předložená čtveřice map znázorňuje specializaci SO ORP na jednotlivé sektory hospodářství pomocí lokalizačního kvocientu. Hodnoty vyšší než 1 znamenají nadprůměrný podíl daného sektoru na zaměstnanosti ve srovnání s národní hodnotou, tedy nadprůměrnou míru specializace.

Jak citovat tuto mapu
ŽENKA, J., WELLISCH, S. (2021): Sektorová struktura hospodářství II.: lokalizační kvocient v roce 2014 [mapa] [online]. Měřítko 1:2 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

3.4
Velikost regionálních ekonomik dle čistého obratu v roce 2016
Size of regional economies by net turnover in 2016

Anotace
3.4 Velikost regionálních ekonomik dle čistého obratu v roce 2016
Finanční ukazatel čistý obrat obecně poskytuje představu o objemu ekonomických aktivit v území. Mapa 3.4 však postihuje daňovou evidenci ekonomických činností, které mohou fyzicky probíhat v různých obcích a regionech na území Česka, ale vykázány jsou podle sídla firmy. Regionální diferenciace čistého obratu odráží extrémně nerovnoměrné rozmístění ekonomických aktivit v Česku.

Jak citovat tuto mapu
HALADA, M., ŽENKA, J., KRTIČKA, L. (2021): Velikost regionálních ekonomik dle čistého obratu v roce 2016 [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

3.5
Specializace odvětvové struktury zaměstnanosti v roce 2014
Specialization of sectoral structure of employment in 2014

Anotace
3.5 Specializace odvětvové struktury zaměstnanosti v roce 2014
Mezi charakteristické rysy venkovského hospodářství patří podle převažující teoretické literatury vyšší podíl primárního sektoru a diverzifikovaná odvětvová struktura s vyšším podílem odvětví s nižší technologickou a znalostní náročností (Ženka a kol. 2019). Většina českých venkovských regionů tuto definici splňuje, ale mnoho venkovských regionů je charakteristických vysokou mírou specializace z důvodu přítomnosti velkých průmyslových firem a/nebo průmyslových zón. Tmavé odstíny v mapě představují regiony vysoce specializované na jedno či několik odvětví, světlé naopak diverzifikované regiony.

Jak citovat tuto mapu
ŽENKA, J., HATESOHL, G. (2021): Specializace odvětvové struktury zaměstnanosti v roce 2014 [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

3.6
Velikostní struktura firem I: Herfindahl-Hirschmannův index zaměstnanosti v roce 2017
Firm size distribution I: Herfindahl-Hirschmann index of employment in 2017

Anotace
3.6 Velikostní struktura firem I: Herfindahl-Hirschmannův index zaměstnanosti v roce 2017
Mapa velikostní struktury firem zpochybňuje zažitou představu, že pro venkovské regiony je typická fragmentovaná velikostní struktura (mnoho malých firem), zatímco městské regiony jsou charakteristické vyšším podílem velkých firem na zaměstnanosti. Řada venkovských regionů má sice diverzifikovanou velikostní strukturu (Rakovník, Šumperk, Žamberk aj.), ale existuje i poměrně mnoho venkovských regionů s dominantním postavením jedné nebo několika velkých (zpravidla průmyslových) firem. Jedná se především o regiony specializované na automobilový průmysl a dodavatelská odvětví: např. Mohelnice, Bílina nebo Hořovice. Tmavé odstíny v mapě představují regiony s dominantním postavením jedné či několika velkých firem – tedy koncentrovanou velikostní strukturou firem, světlé naopak regiony s diverzifikovanou velikostní strukturou a vyšším podílem malých a středních firem.

Jak citovat tuto mapu
ŽENKA, J., HATESOHL, G. (2021): Velikostní struktura firem I: Herfindahl-Hirschmannův index zaměstnanosti v roce 2017 [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

3.7
Velikostní struktura firem II.: podíl firem nad 250 zaměstnanců na celkové zaměstnanosti
Size ditribution of firms II.: the share of firms with over 250 employees in total employment

Anotace
3.7 Velikostní struktura firem II.: podíl firem nad 250 zaměstnanců na celkové zaměstnanosti
Mapa podílu velkých firem na celkové zaměstnanosti poskytuje jiný obraz velikostní struktury regionální ekonomiky. Tmavé odstíny v mapě představují regiony s koncentrovanou velikostní strukturou firem – vysokým podílem firem nad 250 zaměstnanců, světlé naopak regiony s diverzifikovanou velikostní strukturou a vyšším podílem malých a středních firem. Velké firmy se výrazně koncentrují do metropolitních a městských regionů. Nejvíce diverzifikované z hlediska velikostní struktury jsou venkovské regiony ve vnitřních periferiích – např. Sedlčany, Votice, Náměšť nad Oslavou nebo Moravská Třebová.

Jak citovat tuto mapu
ŽENKA, J., WELLISCH, S. (2021): Velikostní struktura firem II.: podíl firem nad 250 zaměstnanců na celkové zaměstnanosti [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

3.8
Firemní dárcovství v regionálním pohledu v roce 2016
Financial donations in a regional perspective in 2016

Anotace
3.8 Firemní dárcovství v regionálním pohledu v roce 2016
Firemní dárcovství může být významným stimulem rozvoje venkovských obcí a regionů. Mapa znázorňuje regionální rozdíly v objemu firemních darů na obyvatele SO ORP v roce 2016. Jedná se o dary místních firem zjištěné z daňových přiznání, mapa tedy odráží ochotu firem darovat finance v různých regionech.

Jak citovat tuto mapu
HALADA, M., ŽENKA, J., KRTIČKA, L. (2021): Firemní dárcovství v regionálním pohledu v roce 2016 [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

3.9
Ekonomická odolnost regionů ve fázi recese: období 6/2008–2/2010
Economic resilience of regions in the recession phase: period 6/2008–2/2010

Anotace
3.9 Ekonomická odolnost regionů ve fázi recese: období 6/2008–6/2010
Index citlivosti je konstruován jako index změny míry nezaměstnanosti v daném SO ORP dělený indexem změny míry nezaměstnanosti v Česku za dané období. Hodnoty vyšší než 1 (tmavé odstíny) označují SO ORP, ve kterých v daném období míra nezaměstnanosti rostla vyšším tempem než na národní úrovni, hodnoty nižší než 1 (světlé odstíny) naopak SO ORP s pomalejším růstem míry nezaměstnanosti oproti národní úrovni. Konstrukce indexu citlivosti vychází z Martin (2012). V období recese způsobené globální hospodářskou krizí nejrychleji rostla nezaměstnanost v regionech, které v období konjuktury 2000–2007 zaznamenaly nejrychlejší růst počtu pracovních příležitostí z důvodu přílivu velkého objemu přímých zahraničních investic. Nejpomaleji naopak rostla nezaměstnanost (kromě metropolitních jader) ve starých průmyslových regionech, které do roku 2004 prošly restrukturalizací hospodářství spojenou s částečným útlumem těžkého průmyslu: Most, Chomutov, Litvínov, Karviná nebo Třinec (Ženka a kol. 2017).

Jak citovat tuto mapu
ŽENKA, J., HATESOHL, G. (2021): Ekonomická odolnost regionů ve fázi recese: období 6/2008–2/2010 [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

3.10
Ekonomická odolnost regionů ve fázi oživení: období 3/2010–12/2011
Economic resilience of regions in the recovery phase: period 3/2010–12/2011

Anotace
3.10 Ekonomická odolnost regionů ve fázi oživení: období 3/2010–12/2011
Index citlivosti je konstruován jako index změny míry nezaměstnanosti v daném SO ORP dělený indexem změny míry nezaměstnanosti v Česku za dané období. Hodnoty vyšší než 1 (tmavé odstíny) označují v této mapě SO ORP, ve kterých v daném období míra nezaměstnanosti klesala vyšším tempem než na národní úrovni, hodnoty nižší než 1 (světlé odstíny) naopak SO ORP s pomalejším tempem poklesu míry nezaměstnanosti oproti národní úrovni. Konstrukce indexu citlivosti vychází z Martin (2012). V období oživení klesala nezaměstnanost nejrychleji v regionech specializovaných na automobilový průmysl a dodavatelská odvětví a některých regionech zaměřených na tradiční odvětví (např. sklářský průmysl). Pomalejší oživení bylo charakteristické pro metropolitní zázemí a většinu diverzifikovaných venkovských regionů (Ženka a kol. 2019).

Jak citovat tuto mapu
ŽENKA, J., HATESOHL, G. (2021): Ekonomická odolnost regionů ve fázi oživení: období 3/2010–12/2011 [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

3.11
Ekonomická odolnost regionů: reorientace ekonomiky v letech 2009–2014
Economic resilience of regions: reorientation of economic activities in 2009–2014

Anotace
3.11 Ekonomická odolnost regionů: reorientace ekonomiky v letech 2009–2014
V období dvou recesí (6/2008–2/2010 a 2012–2013) nedošlo k zásadní změně specializace regionálních ekonomik (Ženka a kol. 2017). Ve většině venkovských regionů došlo k mírné diverzifikaci nebo stagnaci odvětvové struktury. Míra specializace se výrazně zvýšila v některých městských a venkovských regionech specializovaných na automobilový průmysl a dodavatelská odvětví: Rychnov nad Kněžnou, Nový Jičín, Žatec nebo Jičín. Důvodem bylo oživení ekonomického růstu u velkých zahraničních firem v automobilovém průmyslu. Odstíny modré barvy jsou znázorněny SO ORP, ve kterých došlo k odvětvové diverzifikaci zaměstnanosti. Teplé odstíny označují SO ORP, ve kterých se v daném období zvýšila míra specializace, zpravidla posílilo jedno dominantní odvětví.

Jak citovat tuto mapu
ŽENKA, J., PAVLÍK, A. (2021): Ekonomická odolnost regionů: reorientace ekonomiky v letech 2009–2014 na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

3.12
Ekonomická odolnost regionů: změna pořadí v míře nezaměstnanosti 2009–2014
Economic resilience of regions: change of rank in unemployment rate 2009–2014

Anotace
3.12 Ekonomická odolnost regionů: změna pořadí v míře nezaměstnanosti 2009–2014
Po odeznění globální hospodářské krize se regionální vzorec nezaměstnanosti na národní úrovni ani ve venkovských oblastech zásadně nezměnil. Červeně označené regiony se ve srovnání s ostatními českými SO ORP z hlediska míry nezaměstnanosti ve sledovaném období zhoršily, zeleně označené zlepšily. Pozice starých průmyslových regionů a periferních oblastí vyznačujících se dlouhodobě nadprůměrně vysokou nezaměstnaností se významně nezměnila. Relativně si pohoršily zejména vysoce industrializované venkovské regiony s (velkými) firmami v zahraničním vlastnictví, nejčastěji specializované na dopravní strojírenství a dodavatelská odvětví. Většina krajských měst zaznamenala zlepšení pozice z hlediska míry nezaměstnanosti.

Jak citovat tuto mapu
ŽENKA, J., HATESOHL, G. (2021): Ekonomická odolnost regionů: změna pořadí v míře nezaměstnanosti 2009–2014 [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

3.13
Ekonomická odolnost regionů: fáze ekonomické obnovy
Economic resilience of regions: phase of economic recovery

Anotace
3.13 Ekonomická odolnost regionů: fáze ekonomické obnovy
V období ekonomického růstu 2014–2018 došlo k výraznému poklesu nezaměstnanosti na národní úrovni a ve všech skupinách venkovských i městských regionů. Červeně označené regiony se ve srovnání s ostatními českými SO ORP z hlediska míry nezaměstnanosti ve sledovaném období zhoršily, zeleně označené zlepšily. Charakteristická je fragmentace regionálního vzorce nezaměstnanosti: specializace na (automobilový) průmysl již nemá zásadní vliv na ekonomickou odolnost. Změny v regionální diferenciaci nezaměstnanosti jsou poměrně malé, venkovské oblasti v periferních oblastech a v zázemí jader starých průmyslových regionů si zachovávají nadprůměrnou míru nezaměstnanosti.

Jak citovat tuto mapu
ŽENKA, J., HATESOHL, G. (2021): Ekonomická odolnost regionů: fáze ekonomické obnovy [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

3.14
Intenzita bytové výstavby pro období 2012–2019 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Intensity of dwellings construction for period 2012–2019 at the level of rural municipalities and microregions

Anotace
3.14 Intenzita bytové výstavby pro období 2012–2019 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Mapový výstup zachycuje intenzitu bytové výstavby ve střednědobém horizontu. Výhodou delšího časového období je očištění pozorovaných trendů od sezónních výkyvů. Intenzita bytové výstavby (IBV) ukazuje počet dokončených bytů na 1000 obyvatel ve sledovaném období. Nejvyšší intenzita je tradičně vázána na Pražskou a Brněnskou metropolitní oblast, což je především důsledek směřování populace do jádrových oblastí a suburbanizačních trendů (viz mapy č. 2.1 až 2.3 a Ouředníček et al. 2018).

Jak citovat tuto mapu
KRTIČKA, L. (2021): Intenzita bytové výstavby pro období 2012–2019 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000 / 1:2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

3.15
Nezaměstnanost v Česku v roce 2005 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Unemployment in Czechia in 2005 at the level of rural municipalities and microregions

Anotace
3.15 Nezaměstnanost v Česku v roce 2005 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Mapa zobrazuje prostorovou diferenciaci nezaměstnanosti v Česku v roce 2005. Regiony a venkovské obce s nízkým podílem nezaměstnaných osob se nacházely především v zázemí Prahy a podél rozvojových dopravních os propojujících Prahu s ekonomicky vyspělejšími městskými oblastmi (v blízkosti dopravních koridorů D1, D3, D5 a D10). Vyšší míra nezaměstnanosti byla zjištěna ve venkovských obcích strukturálně postižených regionů v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, hospodářsky slabých regionech v Olomouckém a Zlínském kraji. Vyšší nezaměstnanost se týkala rovněž venkovských obcí lokalizovaných v periferních (vnitřních i vnějších) oblastech Česka (např. jižní část Jihomoravského kraje a kraje Vysočina a východní periferii Pardubického kraje – SO ORP Svitavy a Moravská Třebová).

Jak citovat tuto mapu
PAVLÍK, A., KRTIČKA, L. (2021): Nezaměstnanost v Česku v roce 2005 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000/1:2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

3.16
Vývoj nezaměstnanosti v Česku v letech 2005–2007 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Development of unemployment in Czechia in 2005–2007 at the level of rural municipalities and microregions

Anotace
3.16 Vývoj nezaměstnanosti v Česku v letech 2005–2007 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
V předkrizovém období 2005–2007 byl relativně nízký pokles nezaměstnanosti zjištěn v metropolitních regionech a městských regionech s metropolitními funkcemi, které v roce 2005 měly zároveň nízký podíl nezaměstnaných osob. Naproti tomu dynamický pokles nezaměstnanosti byl zjištěn v obcích v zázemí metropolitních regionů, krajských měst a ekonomicky rozvinutějších městských oblastí. Výrazným poklesem nezaměstnanosti byly zároveň charakteristické venkovské obce v regionech s velkým přílivem zahraničních investic. Ekonomické oživení řady venkovských oblastí bylo taženo expanzí firem automobilového průmyslu a dodavatelských odvětví. V těchto regionech byla v sektorové struktuře zaznamenána dominance velkých firem v zahraničním vlastnictví (Ženka a kol. 2017). Nižší dynamiku poklesu, stagnaci či nárůst nezaměstnanosti zaznamenaly venkovské obce lokalizované v periferních (vnitřních i vnějších) oblastech Česka a regiony.

Jak citovat tuto mapu
PAVLÍK, A., KRTIČKA, L. (2021): Vývoj nezaměstnanosti v Česku v letech 2005–2007 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000/1:2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

3.17
Vývoj nezaměstnanosti v Česku v letech 2007–2013 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Development of unemployment in Czechia in 2007–2013 at the level of rural municipalities and microregions

Anotace
3.17 Vývoj nezaměstnanosti v Česku v letech 2007–2013 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
V období dvou hospodářských recesí (6/2008–2/2010 a 2012–2013) došlo k nárůstu nezaměstnanosti ve všech SO ORP v Česku a zároveň se zvýšily disparity v nezaměstnanosti mezi venkovskými oblastmi. Nízkou odolností byly charakteristické exportně orientované (zejména odvětví automobilového průmyslu a dodavatelských odvětví) regiony, které v období konjuktury 2005–2007 zaznamenaly nejrychlejší růst počtu pracovních příležitostí. Vysokého nárůstu nezaměstnanosti dosáhly také některé venkovské obce v periferních regionech (např. SO ORP Trhové Sviny, Třeboň, Přeštice). Pomaleji rostla nezaměstnanost ve venkovských oblastech starých průmyslových regionů v Moravskoslezském a Ústeckém kraji a v periferních oblastech (např. SO ORP Znojmo, Klatovy, Sušice, Milevsko, Bystřice pod Perštejnem, Moravská Třebová) s vyšším podílem nezaměstnaných osob v roce 2005.

Jak citovat tuto mapu
PAVLÍK, A., KRTIČKA, L. (2021): Vývoj nezaměstnanosti v Česku v letech 2007–2013 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000/1:2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

3.18
Vývoj nezaměstnanosti v Česku v letech 2013–2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Development of unemployment in Czechia in 2013–2018 at the level of rural municipalities and microregions

Anotace
3.18 Vývoj nezaměstnanosti v Česku v letech 2013–2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Postkrizové období 2013–2018 bylo charakteristické oživením ekonomické výkonnosti a poklesem míry nezaměstnanosti ve všech SO ORP v Česku. Vysokého poklesu nezaměstnaných osob dosáhly opět venkovské obce v regionech s velkým přílivem zahraničních investic do automobilového průmyslu a dodavatelských odvětví (např. oblasti v blízkosti SO ORP Rychnov nad Kněžnou – jihovýchodní a východní periferie Královéhradeckého a Pardubického kraje a Vrchlabí) a dále některé periferní venkovské oblasti (např. Klatovy, Třeboň, Aš, Cheb, Pelhřimov, Valašské Klobouky, Hranice, Litovel). Pomalejší oživení a menší pokles nezaměstnanosti byl zjištěn v metropolitních regionech a ve venkovských obcích hospodářsky slabých regionů (vyjma Zlínského kraje a centrální části Olomouckého kraje), strukturálně postižených regionech (Moravskoslezský a Ústecký kraj), v jižní části Jihomoravského kraje a některých venkovských obcích v zázemí vysoce specializovaných městských regionů (např. venkovské oblasti v SO ORP Mladá Boleslav, Nymburk, Poděbrady, Nový Bydžov).

Jak citovat tuto mapu
PAVLÍK, A., KRTIČKA, L. (2021): Vývoj nezaměstnanosti v Česku v letech 2013–2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000/1:2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

3.19
Nezaměstnanost v Česku v roce 2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Unemployment in Czechia in 2018 at the level of rural municipalities and microregions

Anotace
3.19 Nezaměstnanost v Česku v roce 2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
V roce 2018 byl v řadě regionů a venkovských obcí zaznamenán historicky nejnižší podíl nezaměstnaných osob. Prostorová diferenciace nezaměstnanosti byla podobná roku 2005. Nejnižší nezaměstnanost měly venkovské obce v zázemí metropolitních regionů (Praha, Brno) a podél rozvojových dopravních os propojující Prahu s ekonomicky vyspělejšími městskými oblastmi (v blízkosti dopravních koridorů D1, D3, D5 a D10). Vyšší nezaměstnanost byla naměřena ve venkovských obcích v Moravskoslezském, Ústeckém, Olomouckém a Zlínském kraji a v jižní periferní části Jihomoravského a Jihočeského kraje a kraje Vysočina (např. Znojmo, Veselí nad Moravou, Český Krumlov, Broumov, Jeseník). V letech 2005–2018 nedošlo k výraznému poklesu disparit mezi regiony z hlediska podílu nezaměstnaných osob.

Jak citovat tuto mapu
PAVLÍK, A., KRTIČKA, L. (2021): Nezaměstnanost v Česku v roce 2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000/1:2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

3.20
Míra specializace venkovských obcí v roce 2017 (agregace na úrovni SO ORP)
Specialization of rural municipalities in 2017 (aggregation at the level of microregions)

Anotace
3.20 Míra specializace venkovských obcí v roce 2017 (agregace na úrovni SO ORP)
Venkovské obce jsou obecně považovány za diverzifikované, charakteristické velkým počtem malých firem v různých odvětvích. Mnoho venkovských obcí se však vyznačuje vysoce specializovanou a koncentrovanou odvětvovou a velikostní strukturou. Ekonomiky venkovských obcí jsou tak malé, že i přítomnost jednoho středně velkého průmyslového (např. Kopřivnice) či zemědělského (Lysá nad Labem) podniku může vytvořit vysokou míru specializace a závislosti na jednom subjektu.

Jak citovat tuto mapu
ŽENKA, J., ŠŤASTNÁ, S., PAVLÍK, A. (2021): Míra specializace venkovských oblastí na úrovni SO ORP v roce 2017 [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

3.21
Podíl zaměstnanosti v zemědělství ve venkovských oblastech na úrovni SO ORP v roce 2017
Share of employment in agriculture in rural areas at the level of microregions in 2017

Anotace
3.21 Podíl zaměstnanosti v zemědělství ve venkovských oblastech na úrovni SO ORP v roce 2017
V současné době již sektor zemědělství není klíčovým zaměstnavatelem ani ve venkovských regionech. Stále je však mnoho venkovských obcí, ve kterých zemědělství představuje nosnou ekonomickou aktivitu s rozhodujícím podílem na počtu pracovních míst. Tyto obce se zpravidla nenacházejí v úrodných nížinných oblastech se zaměřením na intenzivní zemědělskou výrobu. Jsou typické spíše v pahorkatinných a vrchovinných oblastech na území kraje Vysočina, Jihočeského a dalších krajů. Vysvětlením je částečně velikostní fragmentace zemědělských podniků, kdy velký počet malých farem vytváří vyšší počet pracovních míst než několik velkých zemědělských podniků. Významnějším důvodem relativně vysokého podílu zemědělství je však pravděpodobně nerozvinutý sektor služeb v řídce zalidněných periferních oblastech.

Jak citovat tuto mapu
ŽENKA, J., PAVLÍK, A. (2021): Podíl zaměstnanosti v zemědělství ve venkovských oblastech na úrovni SO ORP v roce 2017 [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

3.22
Podíl zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu ve venkovských oblastech na úrovni SO ORP v roce 2017
Share of employment in manufacturing in rural areas at the level of microregions in 2017

Anotace
3.22 Podíl zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu ve venkovských oblastech na úrovni SO ORP v roce 2017
České venkovské obce jsou vysoce industrializované, přičemž ve většině z nich zpracovatelský průmysl vytváří více pracovních míst než sektor zemědělství. Rekordní míry industrializace dosahují obce, na jejichž území se nacházejí významné průmyslové zóny a firmy, mnohdy v zahraničním vlastnictví. Příkladem může být venkovské zázemí Frýdku-Místku, Kopřivnice nebo Žatce.

Jak citovat tuto mapu
ŽENKA, J., PAVLÍK, A. (2021): Podíl zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu ve venkovských oblastech na úrovni SO ORP v roce 2017 [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

3.23
Podíl zaměstnanosti ve službách ve venkovských oblastech na úrovni SO ORP v roce 2017
Share of employment in services in rural areas at the level of microregions in 2017

Anotace
3.23 Podíl zaměstnanosti ve službách ve venkovských oblastech na úrovni SO ORP v roce 2017
Navzdory celkově vysoké míře industrializace českého venkova je ve většině obcí největším zaměstnavatelem sektor služeb. Nejvíce terciarizované venkovské obce se nacházejí v zázemí některých metropolitních jader a krajských měst (zejména Prahy a Brna). Vysoký podíl služeb zde souvisí s rezidenční suburbanizací: příliv obyvatel z měst sytí poptávku po místních službách. Dochází též ke komerční suburbanizaci, tedy přesunu některých služeb z velkých měst do jejich zázemí, zpravidla v blízkosti významných dopravních tahů. Jedná se především o ekonomické aktivity náročné na plochy, mezi které patří maloobchod a velkoobchod, skladování nebo logistika. Druhým typem venkovských obcí s vysokým podílem služeb na zaměstnanosti jsou obce v horských, lázeňských a jiných oblastech masového cestovního ruchu.

Jak citovat tuto mapu
ŽENKA, J., PAVLÍK, A. (2021): Podíl zaměstnanosti ve službách ve venkovských oblastech na úrovni SO ORP v roce 2017 [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

3.24
Podíl zaměstnanosti ve veřejných službách ve venkovských oblastech na úrovni SO ORP v roce 2017
Share of employment in public services in rural areas at the level of microregions in 2017

Anotace
3.24 Podíl zaměstnanosti ve veřejných službách ve venkovských oblastech na úrovni SO ORP v roce 2017
Vysoké podíly veřejných služeb na zaměstnanosti je charakteristický pro venkovské obce se slaběji rozvinutým komerčním sektorem. Jedná se především o obce v pohraničních i vnitřních periferních regionech.

Jak citovat tuto mapu
ŽENKA, J., PAVLÍK, A. (2021): Podíl zaměstnanosti ve veřejných službách ve venkovských oblastech na úrovni SO ORP v roce 2017 [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

Doprava

4.1
Dopravní dostupnost z obcí do krajských center individuální automobilovou dopravou v roce 2020
Transport accessibility from municipalities to regional centers by private car transport in 2020

Anotace
4.1 Dopravní dostupnost z obcí do krajských center individuální automobilovou dopravou v roce 2020
Dopravní dostupnost z obcí do krajských center je jedním z důležitých ukazatelů pro posouzení periferiality obcí. Přibližně u 7 % obcí je dostupnost do 15 minut, 26 % do 30 minut, 33 % do 45 minut a 33 % do 90 minut jízdy individuální automobilovou dopravou. Pouze u necelého 1 % dostupnost přesahuje 90 minut. Jedná se především o obce v ORP Jeseník v Olomouckém kraji, několik obcí v ORP Králíky a ORP Moravská Třebová v Pardubickém kraji. Dále obce ve východní části ORP Veselí nad Moravou a v západní části ORP Znojmo v Jihomoravském kraji. V Plzeňském kraji dostupnost 90 minut přesahují na cestovní ruch zaměřené obce Modrava a Horská Kvilda v ORP Sušice. V dostupnosti se silně projevuje kvalita silniční infrastruktury, vzdálené obce s blízkým napojením na dálniční síť tak mají často lepší dopravní dostupnost z regionálních center, než blíže lokalizované obce napojené skrze silniční síť nižší třídy.

Jak citovat tuto mapu
ORLÍKOVÁ, L., KUKULIAČ, P., KRTIČKA, L. (2021): Dopravní dostupnost obcí z krajských center individuální automobilovou dopravou v roce 2020 [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

4.2
Doba dojížďky na 6:00 hodin z obcí do krajských center hromadnou dopravou v roce 2020
Commuting time to 6:00 am from municipalities to regional centers by public transport in 2020

Anotace
4.2 Doba dojížďky na 6:00 hodin z obcí do krajských center hromadnou dopravou v roce 2020
Mapa zachycuje dostupnost krajských center veřejnou dopravou na 6:00 hodin. Ranní spoje (4:00) jsou důležité především pro zaměstnance průmyslových a jiných výrobních podniků. Bílé oblasti v mapě nejsou pokryty časnými ranními spoji, nebo cesta těmito spoji přesahuje limit 90 minut. Z velké části se kryjí s vnějšími pohraničními periferiemi (např. část SO ORP Domažlice, Tachov, Prachatice, Krnov nebo Jeseník) a vnitřními periferiemi (Sedlčany, Votice, Příbram, Moravská Třebová). Dopravní obslužnost ovlivňuje sídelní struktura i kapacita a kvalita dopravní infrastruktury. Napojení na dálnice nebo silnice 1. třídy zlepšuje dostupnost i poměrně vzdálených měst a obcí (např. Odry v Moravskoslezském nebo Břeclav v Jihomoravském kraji).

Jak citovat tuto mapu
ORLÍKOVÁ, L., KUKULIAČ, P., KRTIČKA, L. (2021): Doba dojížďky na 6:00 hodin z obcí do krajských center hromadnou dopravou v roce 2020 [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

4.3
Počet spojení mezi 5. a 6. hodinou z obcí do krajských center hromadnou dopravou v roce 2020
Number of connections between 5 and 6 am from municipalities to regional centers by public transport in 2020

Anotace
4.3 Počet spojení mezi 5. a 6. hodinou z obcí do krajských center hromadnou dopravou v roce 2020
Počet spojení mezi 5. a 6. hodinou odráží vysokou intenzitou denních dojížďkových toků mezi krajskými městy a jejich bezprostředními zázemími. Naproti tomu řada ORP v širším zázemí (Kutná Hora, Tábor, Polička aj.) postrádá časné ranní spoje do krajských měst. Velký počet spojů je charakteristický pro venkovská zázemí Jihomoravského či Olomouckého kraje. Naproti tomu více urbanizovaná zázemí napojená intenzivně kapacitní železniční dopravou (Moravskoslezský, částečně Ústecký a Středočeský kraj) vykazují nižší počty spojů, což však nemusí znamenat nižší kvalitu dopravní dostupnosti. Zajímavý je vysoký počet spojů v zázemí Jihlavy, který odráží intenzivní dojížďku za prací do velkých průmyslových firem v Jihlavě a blízkém okolí (Bosch Diesel, Automotive Lighting aj.)

Jak citovat tuto mapu
ORLÍKOVÁ, L., KUKULIAČ, P., KRTIČKA, L. (2021): Počet spojení mezi 5. a 6. hodinou z obcí do krajských center hromadnou dopravou v roce 2020 [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

4.4
Doba dojížďky na 7:00 hodin z obcí do krajských center hromadnou dopravou v roce 2020
Commuting time to 7:00 am from municipalities to regional centers by public transport in 2020

Anotace
4.4 Doba dojížďky na 7:00 hodin z obcí do krajských center hromadnou dopravou v roce 2020
Hodnotíme-li dojezdnost do krajského města na 7:00, počet obcí s nejvýše 90-minutovou dobou dojížďky se výrazně zvyšuje. Patrná je velmi dobrá dopravní obslužnost metropolitních regionů (zejména Prahy) a moravských krajských měst, které i díky propojení dálniční sítí vytvářejí téměř souvislý pás obcí s dojezdností do 90 minut. Dalším důvodem poměrně dobré dopravní obslužnosti východní části republiky je vyšší průměrná velikost obcí. Výrazně hůře dostupné jsou však periferní oblast Jesenicka, Krnovska a Bruntálska. Tradičně hůře dostupné oblasti v Čechách se nacházejí např. podél rakouské a bavorské hranice a při vnitřních hranicích krajů (Milevsko, Sedlčany, Žatec, Kadaň, Podbořany aj.)

Jak citovat tuto mapu
ORLÍKOVÁ, L., KUKULIAČ, P., KRTIČKA, L. (2021): Doba dojížďky na 7:00 hodin z obcí do krajských center hromadnou dopravou v roce 2020 [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

4.5
Počet spojení mezi 6. a 7. hodinou z obcí do krajských center hromadnou dopravou v roce 2020
Number of connections between 6 and 7 am from municipalities to regional centers by public transport in 2020

Anotace
4.5 Počet spojení mezi 6. a 7. hodinou z obcí do krajských center hromadnou dopravou v roce 2020
Počet spojení do krajských měst na 7:00 se na úrovni obcí příliš neliší oproti spojům na 6:00. Nedochází k zásadnímu rozšiřování dojížďkových zázemí krajských měst integrovaných veřejnou dopravou. Vysoké počty spojení se opět vyskytují v obcích nacházejících se v bezprostřední geografické blízkosti krajských měst.

Jak citovat tuto mapu
ORLÍKOVÁ, L., KUKULIAČ, P., KRTIČKA, L. (2021): Počet spojení mezi 6. a 7. hodinou z obcí do krajských center hromadnou dopravou v roce 2020 [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

4.6
Doba dojížďky na 8:00 hodin z obcí do krajských center hromadnou dopravou v roce 2020
Commuting time to 8:00 am from municipalities to regional centers by public transport in 2020

Anotace
4.6 Doba dojížďky na 8:00 hodin z obcí do krajských center hromadnou dopravou v roce 2020
Dojezdnost do krajských měst hromadnou dopravou dosahuje vrcholu v případě spojů na 8:00, které pokrývají velkou část dojížďky do škol a zaměstnání ve veřejné správě či službách. Územní diferenciace doby dojížďky je velmi podobná jako u spojů na 7:00 – viz mapa 4.5.

Jak citovat tuto mapu
ORLÍKOVÁ, L., KUKULIAČ, P., KRTIČKA, L. (2021): Doba dojížďky na 8:00 hodin z obcí do krajských center hromadnou dopravou v roce 2020 [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

4.7
Počet spojení mezi 7. a 8. hodinou z obcí do krajských center hromadnou dopravou v roce 2020
Number of connections between 7 and 8 am from municipalities to regional centers by public transport in 2020

Anotace
4.7 Počet spojení mezi 7. a 8. hodinou z obcí do krajských center hromadnou dopravou v roce 2020
Počet spojů hromadné dopravy na 8:00 do krajských měst je vyšší než počet časnějších spojů, ale nedochází k významnému rozšiřování plochy území s dojezdností do 90 minut. Územní diferenciace dopravní obslužnosti je podobná jako u spojů na 7:00 – viz mapa 4.5.

Jak citovat tuto mapu
ORLÍKOVÁ, L., KUKULIAČ, P., KRTIČKA, L. (2021): Počet spojení mezi 7. a 8. hodinou z obcí do krajských center hromadnou dopravou v roce 2020 [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

4.8
Doba dojížďky na 14:00 hodin z obcí do krajských center hromadnou dopravou v roce 2020
Commuting time to 2:00 pm from municipalities to regional centers by public transport in 2020

Anotace
4.8 Doba dojížďky na 14:00 hodin z obcí do krajských center hromadnou dopravou v roce 2020
Dopravní obslužnost území v odpoledních hodinách odpovídá zhruba dojížďkové době spojů na 6:00 – viz mapa 4.2.

Jak citovat tuto mapu
ORLÍKOVÁ, L., KUKULIAČ, P., KRTIČKA, L. (2021): Doba dojížďky na 14:00 hodin z obcí do krajských center hromadnou dopravou v roce 2020 [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

4.9
Počet spojení mezi 13. a 14. hodinou z obcí do krajských center hromadnou dopravou v roce 2020
Number of connections between 1 and 2 pm from municipalities to regional centers by public transport in 2020

Anotace
4.9 Počet spojení mezi 13. a 14. hodinou z obcí do krajských center hromadnou dopravou v roce 2020
Počty spojů na úrovni obcí v odpoledních hodinách odpovídají zhruba frekvenci spojů na 6:00 – viz mapa 4.3.

Jak citovat tuto mapu
ORLÍKOVÁ, L., KUKULIAČ, P., KRTIČKA, L. (2021): Počet spojení mezi 13. a 14. hodinou z obcí do krajských center hromadnou dopravou v roce 2020 [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

4.10
Doba dojížďky na 22:00 hodin z obcí do krajských center hromadnou dopravou v roce 2020
Commuting time to 10:00 pm from municipalities to regional centers by public transport in 2020

Anotace
4.10 Doba dojížďky na 22:00 hodin z obcí do krajských center hromadnou dopravou v roce 2020
Noční dopravní obslužnost krajských měst hromadnou dopravou je územně vysoce selektivní. Favorizuje populačně větší obce a obce na významných dopravních tazích.

Jak citovat tuto mapu
ORLÍKOVÁ, L., KUKULIAČ, P., KRTIČKA, L. (2021): Doba dojížďky na 22:00 hodin z obcí do krajských center hromadnou dopravou v roce 2020 [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

4.11
Počet spojení mezi 21. a 22. hodinou z obcí do krajských center hromadnou dopravou v roce 2020
Number of connections between 9 and 10 pm from municipalities to regional centers by public transport in 2020

Anotace
4.11 Počet spojení mezi 21. a 22. hodinou z obcí do krajských center hromadnou dopravou v roce 2020
Noční dopravní obslužnost z hlediska počtu spojů je poměrně intenzivní v obcích v bezprostřední blízkosti krajských měst. Zajímavostí je výrazně nižší počet spojů v urbanizovaných polycentrických regionech: Moravskoslezském a Ústeckém kraji.

Jak citovat tuto mapu
ORLÍKOVÁ, L., KUKULIAČ, P., KRTIČKA, L. (2021): Počet spojení mezi 21. a 22. hodinou z obcí do krajských center hromadnou dopravou v roce 2020 [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

Technická a občanská vybavenost

5.1
Vybavenost obcí do 500 obyvatel na úrovni SO ORP v roce 2016
Technical infrastructure in municipalities up to 500 inhabitants at the level of microregions in 2016

Anotace
5.1 Vybavenost obcí do 500 obyvatel na úrovni SO ORP v roce 2016
Územní diferenciace venkova podle vybavenosti technickou infrastrukturou byla hodnocena na základě výkazu obcí do 500 obyvatel na úrovni SO ORP. Informace byly čerpány z veřejné databáze ČSÚ, získané z jednorázové přílohy TOVK k výkazu VI 1-01 za rok 2016 (ČSÚ 2016). Úroveň vybavenosti ilustrují čtyři mapy podílu obcí v dané velikostní kategorii s připojením na veřejný vodovod, kanalizaci, čističku odpadních vod a zemní plyn. Použitý způsob kartografického vyjádření je ovlivněn rozdílným počtem obcí do 500 obyvatel v jednotlivých SO ORP (0–71).

Jak citovat tuto mapu
KOPP, J., KRTIČKA, L. (2021): Vybavenost obcí do 500 obyvatel na úrovni SO ORP v roce 2016 [mapa] [online]. Měřítko 1:2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

5.2
Délka místních komunikací bez cyklostezek a stezek pro pěší v přepočtu na 1 obyvatele na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Lenght of local roads without bike paths and pedestrian paths per capita at the level of rural municipalities and microregions

Anotace
5.2 Délka místních komunikací bez cyklostezek a stezek pro pěší v přepočtu na 1 obyvatele na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Vybavenost jednotlivých obcí místními komunikacemi v přepočtu na 1 obyvatele je velmi různorodá, rozdíl mezi minimálními a maximálními hodnotami škály je pak více než 150 násobný. Horší vybavenost místními komunikacemi zpravidla vykazují obce situované v horských či příhraničních oblastech nebo obce na pomezí dvou krajů. Délka místních komunikací v přepočtu na 1 obyvatele může sloužit jako jeden z indikátorů finanční náročnosti údržby a udržitelnosti dopravní a technické infrastruktury obcí. V kombinaci s demografickými jevy jako je přirozený přírůstek a migrační saldo lze konstatovat, že finanční zátěž nemalého počtu obcí na údržbu a rozvoj této infrastruktury postupně narůstá, což představuje narůstající výzvu pro udržitelnost obecních rozpočtů.

Jak citovat tuto mapu
NOVÁČEK, A., PAVLÍK, A. KRTIČKA, L. (2021): Délka místních komunikací bez cyklostezek a stezek pro pěší v přepočtu na 1 obyvatele na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000/1:2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

5.3
Počet bytů v domech s pečovatelskou službou v roce 2017 na úrovni obcí s rozšířenou působností
Number of dwellings in houses with home care services in 2017 at the level of microregions

Anotace
5.3 Počet bytů v domech s pečovatelskou službou v roce 2017 na úrovni obcí s rozšířenou působností
Stárnutí populace Česka představuje jeden ze základních společenských problémů, na který bude muset společnost reagovat. Zatímco ORP zastoupené většími městy si udržují relativně nízkou dynamiku stárnutí, tak řada venkovských ORP vykazuje dynamiku opačnou. Tento společenský jev vytváří tlak na zvýšení počtu bytů s pečovatelskou službou, přičemž paradoxně obce, které vykazují nejvyšší dynamiku stárnutí, mají poměrně nízkou vybavenost touto infrastrukturou, jako příklad lze uvést v ORP Jeseník, Krnov, Bílina, Rumburk či Frýdlant.

Jak citovat tuto mapu
NOVÁČEK, A., PAVLÍK, A. (2021): Počet bytů v domech s pečovatelskou službou v roce 2017 na úrovni obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

Obnovitelné zdroje

6.1
Obnovitelné zdroje energie: celková instalovaná kapacita bioplynových stanic, fotovoltaických a bioplynových elektráren v roce 2018
Renewable energy: total installed capacity of biogas, photovoltaics and wind power plants in 2018

Anotace
6.1 Obnovitelné zdroje energie: celková instalovaná kapacita bioplynových stanic, fotovoltaických a větrných elektráren
V mapě je zobrazeno rozmístění hlavních zdrojů produkujících obnovitelnou elektrickou energii. Jedná se o bioplynové stanice (BPS), fotovoltaické (FVE) a větrné (VTE) elektrárny. Prostorový rámec vychází z instalovaného výkonu BPS a VTE k roku 2018, u FVE k roku 2014.

Jak citovat tuto mapu
DVOŘÁK, P. (2021): Obnovitelné zdroje energie: celková instalovaná kapacita v roce 2018 [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

6.2
Bioplynové stanice ve venkovských obcích: celková instalovaná kapacita v roce 2018
Biogas plants in rural municipalities: total installed capacity in 2018

Anotace
6.2 Bioplynové stanice ve venkovských obcích: celková instalovaná kapacita v roce 2018
Bioplynové stanice (BPS) fungující jako energetické zdroje zaznamenaly v Česku výrazný nárůst během posledních deseti let. V současnosti se jedná o významné zdroje elektrické energie generující přibližně 2,7 % hrubé výroby elektřiny. Mezi obnovitelnými zdroji jde společně s fotovoltaickými elektrárnami o nejvýznamnější producenty elektrické energie. V roce 2018 se BPS podílely na výrobě „zelené“ elektřiny z 25,6 %.

Jak citovat tuto mapu
DVOŘÁK, P. (2021): Bioplynové stanice ve venkovských obcích: celková instalovaná kapacita v roce 2018 [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

6.3
Fotovoltaické elektrárny ve venkovských obcích: celková instalovaná kapacita v roce 2014
Photovoltaic power plants in rural municipalities: total installed capacity in 2014

Anotace
6.3 Fotovoltaické elektrárny ve venkovských obcích: celková instalovaná kapacita v roce 2014
Podíl solární energie na primární produkci elektřiny v České republice dramaticky vzrostl mezi lety 2009 a 2011. Tento dramatický nárůst označovaný také jako „solární boom“ byl vyvolán kombinací vysoké státní podpory při současném poklesu cen fotovoltaických panelů na světových trzích. Během tohoto velmi krátkého období bylo instalováno cca 2 000 MWp výkonu. Takto dynamický růst byl tažen primárně velkými instalacemi na zemědělské půdě, které doplňovaly fotovoltaické elektrárny (FVE) na budovách, v areálech průmyslových podniků či brownfieldech. Postupné omezování provozní podpory vedoucí až k jejímu úplnému zastavení v roce 2013 vedlo k ustálení celkové instalované kapacity na hranici 2 100 MWp při produkci elektrické energie pohybující se okolo 2 200 000 MWh/rok.

Jak citovat tuto mapu
DVOŘÁK, P. (2021): Fotovoltaické elektrárny ve venkovských obcích: celková instalovaná kapacita v roce 2014 [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

Využití krajiny

7.1
Podíl zemědělské půdy, orné půdy, trvalých travních porostů a lesní půdy v roce 2018 na úrovni obcí s rozšířenou působností
Share of agricultural land, arable land, permanent grassland and forest land in 2018 at the level of microregions

Anotace
7.1 Podíl zemědělské půdy, orné půdy, trvalých travních porostů a lesní půdy v roce 2018 na úrovni obcí s rozšířenou působností
Předkládaná mapová kompozice prezentuje na úrovni obcí s rozšířenou působností (ORP) podíly lesních a zemědělských pozemků, které tvoří hlavní složky venkovské krajiny a jsou do značné míry komplementární. Zemědělský půdní fond je dále podrobněji prostorově charakterizován s ohledem na intenzitu jeho využívání podílem orné půdy (zorněním). To dosahuje vysokých hodnot v úrodnějších, intenzivně obhospodařovaných oblastech. Naopak vyšší podíl trvalých travních kultur můžeme označit za příklad extenzivního využití zemědělské půdy. To je typické pro horské a podhorské oblasti, které mají podprůměrné produkční schopnosti.
Mapový výstup vznikl na základě údajů Územně analytických podkladů (ČSÚ/ČÚZK) pro obce a obce s rozšířenou působností (ORP).

Zdroje
ČSÚ (2020): Územně analytické podklady (ÚAP) [online]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/csu_a_uzemne_analyticke_podklady

Jak citovat tuto mapu
KRTIČKA, L., DVOŘÁK, P., ŽUFAN, P. (2021): Podíl zemědělské půdy, orné půdy, trvalých travních porostů a lesní půdy v roce 2018 na úrovni obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1:2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

7.2
Změna v rozloze zemědělské půdy v období 2013–2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Change in agricultural land area in period 2013–2018 at the level of rural municipalities and microregions

Anotace
7.2 Změna v rozloze zemědělské půdy v období 2013–2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Mapový výstup vizualizuje změnu v rozloze zemědělské půdy (ha) v období 2013–2018 na základě údajů Územně analytických podkladů (ČSÚ/ČÚZK) pro obce a obce s rozšířenou působností (ORP). Ve výstupu je výsledná změna v rozloze zemědělské půdy zachycena pro venkovské obce, kde umožňuje identifikovat interval přírůstku/úbytku zemědělské půdy ve sledovaném období.

Jak citovat tuto mapu
KRTIČKA, L., DVOŘÁK, P. (2021): Změna v rozloze zemědělské půdy v období 2013–2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000/1:2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

7.3
Zemědělská půda v režimu ekologického zemědělství v roce 2019 na úrovni obcí a obcí s rozšířenou působností
Agricultural land under organic farming in 2019 at the level of municipalities and microregions

Anotace
7.3 Zemědělská půda v režimu ekologického zemědělství v roce 2019 na úrovni obcí a obcí s rozšířenou působností
Ekologické zemědělství (EZ) se v Česku rozvíjí od počátku 90. let 20. století. Význam tohoto druhu zemědělské činnosti vzrůstá společné s rozšiřující se rozlohou ekologicky obhospodařované půdy, se vzrůstajícím počtem farem hospodařících v systémů ekologického zemědělství i s rostoucí produkcí a spotřebou biopotravin. Ročenka ekologického zemědělství (Mze, 2019) uvádí, že ke konci roku 2018 bylo ekologickými zemědělci v Česku obhospodařováno již přes 43 % trvalých travních porostů (TTP), téměř 3 % orné půdy a přes 8 % ploch trvalých kultur (resp. 8 % sadů, 5 % vinic a 0,1 % chmelnic).

Jak citovat tuto mapu
KRTIČKA, L., ŽUFAN, P., DVOŘÁK, P. (2021): Zemědělská půda v režimu ekologického zemědělství v roce 2019 na úrovni obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000/1:2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

7.4
Vymezení oblastí s přírodními omezeními (ANC) pro zemědělskou výrobu včetně přechodně podporovaných oblastí do roku 2020
Delimitation of areas with natural constraints (ANC) for agricultural production including transitionally supported areas till 2020

Anotace
7.4 Vymezení oblastí s přírodními omezeními (ANC) pro zemědělskou výrobu včetně přechodně podporovaných oblastí do roku 2020
Na základě požadavku Evropské komise sjednotit kritéria vymezování oblastí s přírodními omezeními pro zemědělskou výrobu a zajistit tak rovnocenný přístup v rámci jednotného trhu došlo od roku 2018 k přechodu na nové vymezení. Nově jsou tak poskytovány platby zemědělcům ve vymezených oblastech s přírodními omezeními (ANC), které nahradily dříve používané méně příznivé oblasti (LFA).

Jak citovat tuto mapu
KRTIČKA, L., ŽUFAN, P. (2021): Vymezení oblastí s přírodními omezeními (ANC) pro zemědělskou výrobu včetně přechodně podporovaných oblastí do roku 2020 [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

7.5
Dominantní typy kultur v režimu konvenční a ekologické produkce na úrovni obcí a obcí s rozšířenou působností
Dominant crop types in system of conventional and organic production at the level of municipalities and microregions

Anotace
7.5 Dominantní typy kultur v režimu konvenční a ekologické produkce na úrovni obcí a obcí s rozšířenou působností
Mapový výstup syntetizuje údaje o režimu a struktuře rostlinné produkce a doplňuje tak předcházející výstupy 7.3 a 7.4. Výchozí datový zdroj tvoří údaje za půdní bloky z Veřejného registru půdy LPIS k 2. 11. 2019. Výměry jednotlivých kultur byly sumarizovány do úrovně obcí, respektive obcí s rozšířenou působností (ORP) a to i s ohledem na způsob produkce (konvenční produkce, ekologické zemědělství). Následný přepočet výměr na relativní hodnoty umožnil klasifikovat zemědělskou produkci v jednotlivých obcích a ORP dle dominantního typu kultury a převládajícího režimu produkce.

Jak citovat tuto mapu
KRTIČKA, L., ŽUFAN, P., DVOŘÁK, P. (2021): Dominantní typy kultur v režimu konvenční a ekologické produkce na úrovni obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000/1: 2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

7.6
Typologie hlavních krajinných procesů v období 2013–2018 na úrovni venkovských obcí
Typology of main landscape processes in period 2013–2018 at the level of municipalities

Anotace
7.6 Typologie hlavních krajinných procesů v období 2013–2018 na úrovni venkovských obcí
Použitá typologie prezentuje obce se změnami ve využití území metodou hlavních krajinných procesů (podrobněji viz Gabrovec a Kladnik 1997; Petek 2002; Bičík a Kupková 2006). Hlavním datovým zdrojem je statistika výměr jednotlivých druhů pozemků (ČÚZK/ÚAP ČSÚ). Cílem je poskytnout pohled na hlavní procesy probíhající ve vývoji sledovaného území.

Jak citovat tuto mapu
KRTIČKA, L., DVOŘÁK, P. (2021): Typologie hlavních krajinných procesů v období 2013–2018 na úrovni venkovských obcí [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

7.7
Protestní občanské aktivity týkající se environmentálních otázek (např. využití půdy a veřejného prostoru) – Liberecký kraj 2010–2014 na úrovni venkovských obcí; na základě analýzy protestních událostí zachycených v článcích zpravodajských serverů denik.cz a idnes.cz v letech 2010–2014
Citizens‘ protest activities concerning environmental issues (eg. land use, public space) – Liberec region 2010–2014 at the level of rural municipalities; based on the analysis of protest events recorded in articles of denik.cz and idnes.cz news servers in 2010–2014

–

Anotace
7.7 Protestní občanské aktivity týkající se environmentálních otázek (např. využití půdy a veřejného prostoru) – Liberecký kraj 2010–2014 na úrovni venkovských obcí; na základě analýzy protestních událostí zachycených v článcích zpravodajských serverů denik.cz a idnes.cz v letech 2010–2014
Mapa shrnuje vybrané výsledky analýzy protestních událostí na základě mediálních zpráv (Vogt, 2015) na příkladu venkovských obcí (viz vymezení v mapě 1.2) Libereckého kraje. Otázek environmentálních, využití veřejného prostoru a využití půdy se týká podstatná část občanských protestů. Mapa 7.7.1 ukazuje počty protestů tohoto typu a jejich relativní podíly na všech zaznamenaných protestech a dalších aktivitách občanské společnosti ve venkovských obcích Libereckého kraje v letech 2010 až 2014. Mapa 7.7.2 ukazuje počet protestů týkajících se land use a environmentálních otázek přepočtený na počet obyvatel obce, což umožňuje srovnávat četnost aktivit s alespoň částečným očištěním od vlivu populační velikosti obce. Environmentální protesty měly největší relativní zastoupení přirozeně především v obcích v chráněném území Jizerských hor a Krkonoš nebo i na Českolipsku. Právě tam docházelo v malých obcích k nejvíce protestům v přepočtu na velikost populace obce, zejména v souvislosti se snahami obnovit těžbu čediče na kopci Tlustec.

Zdroje
VOGT, D. (2015): Geografické aspekty aktivit nevládních organizací a občanských iniciativ v Česku – lokální a regionální úroveň na příkladu Libereckého kraje [dizertační práce]. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK, Praha, 286 s. + 63 s. příloh.

Jak citovat tuto mapu
VOGT, D. (2021): Protestní občanské aktivity týkající se environmentálních otázek (např. využití půdy a veřejného prostoru) – Liberecký kraj 2010–2014 na úrovni venkovských obcí; na základě analýzy protestních událostí zachycených v článcích zpravodajských serverů denik.cz a idnes.cz v letech 2010–2014 [mapa] [online]. Měřítko 1:275 000/1:450 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

Cestovní ruch

8.1
Vybrané charakteristiky cestovního ruchu na úrovni obcí s rozšířenou působností
Selected characteristics of tourism at the level of microregions

Anotace
8.1 Vybrané charakteristiky cestovního ruchu na úrovni obcí s rozšířenou působností
Mapová kompozice prezentuje základní charakteristiky cestovního ruchu v jednotlivých SO ORP České republiky. Sestavena je na základě dat o návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) poskytnutých Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Dle jeho definice jsou HUZ zařízení s minimálně 5 pokoji/apartmány/chatkami/místy pro stany a karavany a zároveň 10 lůžky sloužícími pro účely cestovního ruchu. U některých regionů byly údaje o návštěvnosti HUZ označeny ČSÚ za důvěrné, proto jsou v mapě tyto ORP označeny symbolem N/A.

Jak citovat tuto mapu
KRTIČKA, L., DVOŘÁK, P. (2021): Vybrané charakteristiky cestovního ruchu na úrovni obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1:2 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

8.2
Počet a struktura hromadných ubytovacích zařízení v roce 2019 na úrovni obcí s rozšířenou působností
The number and structure of collective accomodation establishments in 2019 at the level of microregions

Anotace
8.2 Počet a struktura hromadných ubytovacích zařízení v roce 2019 na úrovni obcí s rozšířenou působností
Rozmístění a struktura hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) je významně ovlivněna turistickou atraktivitou území. HUZ se významně koncentrují do středisek s kulturně – historickým potenciálem (historická města, lázně) a na straně druhé pak do středisek s významným přírodním potenciálem (horská střediska, střediska letní rekreace). Dominantní postavení má Praha jakožto hlavní destinace domácího i příjezdového cestovního ruchu v České republice.

Jak citovat tuto mapu
DVOŘÁK, P., KRTIČKA, L. (2021): Počet a struktura hromadných ubytovacích zařízení v roce 2019 na úrovni obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

Politika a občanská společnost

9.1
Volební účast v komunálních volbách v Česku 10.–11. října 2014 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Voter turnout in municipal elections in Czechia on October 10–11 2014 at the level of rural municipalities and microregions

Anotace
9.1 Volební účast v komunálních volbách v Česku 10.–11. října 2014
Mapa ukazuje volební účast v komunálních volbách 2014 (v řádném termínu) ve venkovských obcích a SO ORP (shrnutí pouze za venkovské obce). Jedná se o důležitý ukazatel občanské politické aktivity ve vztahu k veřejnému dění v obci, míru využití aktivního volebního práva. Mapu lze srovnat s mapou 9.2 za rok 2018 a s mapou 9.3 znázorňující změnu mezi oběma volbami.

Jak citovat tuto mapu
VOGT, D. (2021): Volební účast v komunálních volbách v Česku 10.–11. října 2014 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1:1 250 000 a 1:2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

9.2
Volební účast v komunálních volbách v Česku 5.–6. října 2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Voter turnout in municipal elections in Czechia on October 5–5 2018 at the level of rural municipalities and microregions

Anotace
9.2 Volební účast v komunálních volbách v Česku 5.–6. října 2018
Mapa ukazuje volební účast v komunálních volbách 2018 (v řádném termínu) ve venkovských obcích a SO ORP (shrnutí pouze za venkovské obce). Jedná se o důležitý ukazatel občanské politické aktivity ve vztahu k veřejnému dění v obci, míru využití aktivního volebního práva. Mapu lze srovnat s mapou 9.1 za rok 2014 a s mapou 9.3 znázorňující změnu mezi oběma volbami.

Jak citovat tuto mapu
VOGT, D. (2021): Volební účast v komunálních volbách v Česku 5.–6. října 2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1 : 1 250 000 a 1 : 2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

9.3
Změna volební účasti mezi komunálními volbami 2014 a 2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
The change of voter turnout between municipal elections 2014 and 2018 at the level of rural municipalities and microregions

Anotace
9.3 Změna volební účasti mezi komunálními volbami 2014 a 2018
Mapa v návaznosti na mapy 9.1 a 9.2 srovnává volební účast v řádném termínu komunálních voleb 2014 a 2018 ve venkovských obcích a SO ORP (shrnutí pouze za venkovské obce). Změna je vyjádřena v procentních bodech.

Jak citovat tuto mapu
VOGT, D. (2021): Změna volební účasti mezi komunálními volbami 2014 a 2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1 : 1 250 000 a 1 : 2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

9.4
Počet kandidátů připadající na jeden mandát v komunálních volbách v Česku 10.–11. října 2014 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Number of candidates per seat in municipal elections in Czechia on October 10–11 2014 at the level of rural municipalities and microregions

Anotace
9.4 Počet kandidátů připadající na jeden mandát v komunálních volbách v Česku 10.–11. října 2014
Mapa ukazuje počet kandidátů na volebních lístcích připadající na jeden mandát v zastupitelstvu v komunálních volbách 2014 ve venkovských obcích a SO ORP (shrnutí pouze za venkovské obce). Tento často sledovaný ukazatel právě v souvislosti s venkovem znázorňuje faktickou možnost výběru, který voliči u voleb mají. V řadě venkovských obcí dosahuje nabídka kandidátů právě jen velikosti zastupitelstva, někdy i menšího počtu, což může až bránit sestavení funkční samosprávy, tvorbě zastupitelstva s usnášeníschopným počtem členů. Ukazatel odráží jak míru občanské angažovanosti v politice obce a pluralitu tamní komunální politické scény, kvalitu lidského a sociálního kapitálu, tak i kvantitativní (kapacitní) limity lidského kapitálu v nejmenších obcích (nedostupnost lidí ochotných a schopných se zapojit do politiky při celkově malé populaci). Mapu lze srovnat s mapou 9.5 za rok 2018 a s mapou 9.6 znázorňující změnu mezi oběma volbami.

Jak citovat tuto mapu
VOGT, D. (2021): Počet kandidátů připadající na jeden mandát v komunálních volbách v Česku 10.–11. října 2014 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1 : 1 250 000 a 1 : 2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

9.5
Počet kandidátů připadající na jeden mandát v komunálních volbách v Česku 5.–6. října 2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Number of candidates per seat in municipal elections in Czechia on October 5–6 2018 at the level of rural municipalities and microregions

Anotace
9.5 Počet kandidátů připadající na jeden mandát v komunálních volbách v Česku 5.–6. října 2018
Mapa ukazuje počet kandidátů na volebních lístcích připadající na jeden mandát v zastupitelstvu v komunálních volbách 2018 ve venkovských obcích a SO ORP (shrnutí pouze za venkovské obce). Tento často sledovaný ukazatel právě v souvislosti s venkovem znázorňuje faktickou možnost výběru, který voliči u voleb mají. V řadě venkovských obcí dosahuje nabídka kandidátů právě jen velikosti zastupitelstva, někdy i menšího počtu, což může až bránit sestavení funkční samosprávy, tvorbě zastupitelstva s usnášeníschopným počtem členů. Ukazatel odráží jak míru občanské angažovanosti v politice obce a pluralitu tamní komunální politické scény, kvalitu lidského a sociálního kapitálu, tak i kvantitativní (kapacitní) limity lidského kapitálu v nejmenších obcích (nedostupnost lidí ochotných a schopných se zapojit do politiky při celkově malé populaci). Mapu lze srovnat s mapou 9.4 za rok 2014 a s mapou 9.6 znázorňující změnu mezi oběma volbami.

Jak citovat tuto mapu
VOGT, D. (2021): Počet kandidátů připadající na jeden mandát v komunálních volbách v Česku 5.–6. října 2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1 : 1 250 000 a 1 : 2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

9.6
Změna počtu kandidátů připadajícího na jeden mandát mezi komunálními volbami 2014 a 2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
The change of the number of candidates per seat between municipal elections 2014 and 2018 at the level of rural municipalities and microregions

Anotace
9.6 Změna počtu kandidátů připadajícího na jeden mandát mezi komunálními volbami 2014 a 2018
Mapa v návaznosti na mapy 9.4 a 9.5 srovnává počet kandidátů na jeden mandát v řádném termínu komunálních voleb 2014 a 2018 ve venkovských obcích a SO ORP (shrnutí pouze za venkovské obce). Změna je vyjádřena indexem, kdy je hodnota za rok 2014 rovna 100 a v mapě jsou znázorněny vůči tomu poměrné hodnoty z voleb 2018.

Jak citovat tuto mapu
VOGT, D. (2021): Změna počtu kandidátů připadajícího na jeden mandát mezi komunálními volbami 2014 a 2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1 : 1 250 000 a 1 : 2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

9.7
Počet zvolených zastupitelů na 1000 zapsaných voličů v komunálních volbách v Česku 10.–11. října 2014 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Number of elected representatives per 1000 registered voters in municipal elections in Czechia on October 10–11 2014 at the level of rural municipalities and microregions

Anotace
9.7 Počet zvolených zastupitelů na 1000 zapsaných voličů v komunálních volbách v Česku 10.–11. října 2014
Mapa znázorňuje počet zvolených zastupitelů připadající na 1000 zapsaných voličů v seznamech v komunálních volbách 2014, tedy srovnání velikosti zastupitelstva obce s počtem všech oprávněných voličů, a to opět na úrovni venkovských obcí a SO ORP. Tento ukazatel nelze zaměňovat se skutečným počtem voličů potřebných ke zvolení jednoho člena zastupitelstva. Jedná se o charakteristiku vycházející z velikosti zastupitelstva, do značné míry danou legislativním omezením. Mapu lze srovnat s mapou 9.8 za rok 2018 a s mapou 9.9 znázorňující změnu mezi oběma volbami.

Jak citovat tuto mapu
VOGT, D. (2021): Počet zvolených zastupitelů na 1000 zapsaných voličů v komunálních volbách v Česku 10.–11. října 2014 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1 : 1 250 000 a 1 : 2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

9.8
Počet zvolených zastupitelů na 1000 zapsaných voličů v komunálních volbách v Česku 5.–6. října 2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Number of elected representatives per 1000 registered voters in municipal elections in Czechia on October 5–6 2018 at the level of rural municipalities and microregions

Anotace
9.8 Počet zvolených zastupitelů na 1000 zapsaných voličů v komunálních volbách v Česku 5.–6. října 2018
Mapa znázorňuje počet zvolených zastupitelů připadající na 1000 zapsaných voličů v seznamech v komunálních volbách 2018, tedy srovnání velikosti zastupitelstva obce s počtem všech oprávněných voličů, a to opět na úrovni venkovských obcí a SO ORP. Tento ukazatel nelze zaměňovat se skutečným počtem voličů potřebných ke zvolení jednoho člena zastupitelstva. Jedná se o charakteristiku vycházející z velikosti zastupitelstva, do značné míry danou legislativním omezením. Mapu lze srovnat s mapou 9.7 za rok 2014 a s mapou 9.9 znázorňující změnu mezi oběma volbami.

Jak citovat tuto mapu
VOGT, D. (2021): Počet zvolených zastupitelů na 1000 zapsaných voličů v komunálních volbách v Česku 5.–6. října 2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1 : 1 250 000 a 1 : 2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

9.9
Změna počtu zvolených zastupitelů na 1000 zapsaných voličů v komunálními volbami 2014 a 2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
The change of the number of elected representatives per 1000 registered voters between municipal elections 2014 and 2018 at the level of rural municipalities and microregions

Anotace
9.9 Změna počtu zvolených zastupitelů na 1000 zapsaných voličů mezi komunálními volbami 2014 a 2018
Mapa v návaznosti na mapy 9.7 a 9.8 srovnává počet zvolených zastupitelů na 1000 zapsaných voličů v řádném termínu komunálních voleb 2014 a 2018 ve venkovských obcích a SO ORP (shrnutí pouze za venkovské obce). Změna je vyjádřena indexem, kdy je hodnota za rok 2014 rovna 100 a v mapě jsou znázorněny vůči tomu poměrné hodnoty z voleb 2018. V názvu mapy byl vzhledem k výchozím údajům zachován údaj „na 1000 zapsaných voličů“, avšak index změny by byl shodný i při srovnání prostých poměrů počtu zvolených zastupitelů ku počtu voličů v seznamech, bez ohledu na počet voličů, na který byly původní poměry přepočteny.

Jak citovat tuto mapu
VOGT, D. (2021): Změna počtu zvolených zastupitelů na 1000 zapsaných voličů mezi komunálními volbami 2014 a 2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1 : 1 250 000 a 1 : 2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

9.10
Podpora nezávislých jednotlivců a sdružení nezávislých kandidátů v komunálních volbách v Česku 10.–11. října 2014 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Support for independent individuals and associations of independent candidates in municipal elections in Czechia on October 10–11 2014 at the level of rural municipalities and microregions

Anotace
9.10 Podpora nezávislých jednotlivců a sdružení nezávislých kandidátů v komunálních volbách v Česku 10.–11. října 2014
Mapa ukazuje procentní volební podporu nezávislých kandidátů (v názvu je uvedeno „nezávislých jednotlivců“, aby bylo zdůrazněno, že se jedná o kandidující jednotlivce) a sdružení nezávislých kandidátů (SNK) v komunálních volbách 2014. Jedná se o kategorie 80 (nezávislí kandidáti) a 90 (SNK) podle číselníku kandidujících stran ČSÚ (2014). Je všeobecně známo, že právě nezávislí kandidáti a jejich sdružení jsou pravidelnými celkovými vítězi komunálních voleb v Česku, s dominantní rolí zejména ve venkovských obcích. Mapu lze srovnat s mapou 9.11 za rok 2018 a s mapou 9.12 znázorňující změnu mezi oběma volbami.

Jak citovat tuto mapu
VOGT, D. (2021): Podpora nezávislých jednotlivců a sdružení nezávislých kandidátů v komunálních volbách v Česku 10.–11. října 2014 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1 : 1 250 000 a 1 : 2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

9.11
Podpora nezávislých jednotlivců a sdružení nezávislých kandidátů v komunálních volbách v Česku 5.–6. října 2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Support for independent individuals and associations of independent candidates in municipal elections in Czechia on October 5–6 2018 at the level of rural municipalities and microregions

Anotace
9.11 Podpora nezávislých jednotlivců a sdružení nezávislých kandidátů v komunálních volbách v Česku 5.–6. října 2018
Mapa ukazuje procentní volební podporu nezávislých kandidátů (v názvu je uvedeno „nezávislých jednotlivců“, aby bylo zdůrazněno, že se jedná o kandidující jednotlivce) a sdružení nezávislých kandidátů (SNK) v komunálních volbách 2018. Jedná se o kategorie 80 (nezávislí kandidáti) a 90 (SNK) podle číselníku kandidujících stran ČSÚ (2018). Je všeobecně známo, že právě nezávislí kandidáti a jejich sdružení jsou pravidelnými celkovými vítězi komunálních voleb v Česku, s dominantní rolí zejména ve venkovských obcích. Mapu lze srovnat s mapou 9.10 za rok 2014 a s mapou 9.12 znázorňující změnu mezi oběma volbami.

Jak citovat tuto mapu
VOGT, D. (2021): Podpora nezávislých jednotlivců a sdružení nezávislých kandidátů v komunálních volbách v Česku 5.–6. října 2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1 : 1 250 000 a 1 : 2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

9.12
Změna podílu hlasů pro nezávislé jednotlivce a sdružení nezávislých kandidátů mezi komunálními volbami 2014 a 2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
The change in vote shares of independent individuals and associations of independent candidates between municipal elections 2014 and 2018 at the level of rural municipalities and microregions

Anotace
9.12 Změna podílu hlasů pro nezávislé jednotlivce a sdružení nezávislých kandidátů mezi komunálními volbami 2014 a 2018
Mapa v návaznosti na mapy 9.10 a 9.11 srovnává procentní podíly hlasů pro nezávislé kandidáty a jejich sdružení mezi komunálními volbami 2014 a 2018 na úrovni venkovských obcí a SO ORP. Změna procentní volební podpory je vyjádřena v procentních bodech.

Jak citovat tuto mapu
VOGT, D. (2021): Změna podílu hlasů pro nezávislé jednotlivce a sdružení nezávislých kandidátů mezi komunálními volbami 2014 a 2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1 : 1 250 000 a 1 : 2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

9.13
Podpora tradičních spolků (podle názvu kandidátky) v komunálních volbách v Česku 10.–11. října 2014 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Support for traditional associations (according to the name of the list of candidates) in municipal elections in Czechia on October 10–11 2014 at the level of rural municipalities and microregions

Anotace
9.13 Podpora tradičních spolků (podle názvu kandidátky) v komunálních volbách v Česku 10.–11. října 2014
Mapa ukazuje zajímavý fenomén obecní politiky v Česku – volební úspěch tradičních spolků (samozřejmě podmíněný jejich aktivní volební účastí), v řádných komunálních volbách 2014. Tento specifický typ volebních uskupení lze pozorovat především v rámci na venkově v Česku téměř všeobecně dominantních sdružení nezávislých kandidátů (viz mapy 9.10–9.12).

Jak citovat tuto mapu
VOGT, D. (2021): Podpora tradičních spolků (podle názvu kandidátky) v komunálních volbách v Česku 10.–11. října 2014 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1 : 1 250 000 a 1 : 2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

9.14
Podpora tradičních spolků (podle názvu kandidátky) v komunálních volbách v Česku 5.–6. října 2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Support for traditional associations (according to the name of the list of candidates) in municipal elections in Czechia on October 5–6 2018 at the level of rural municipalities and microregions

Anotace
9.14 Podpora tradičních spolků (podle názvu kandidátky) v komunálních volbách v Česku 5.–6. října 2018
Mapa ukazuje volební úspěch tradičních spolků (podmíněný jejich aktivní volební účastí), v řádných komunálních volbách 2018. Tento specifický typ volebních uskupení lze pozorovat především v rámci na venkově v Česku téměř všeobecně dominantních sdružení nezávislých kandidátů (viz mapy 9.10–9.12). Spolky jsou někdy sdružené v celostátních organizacích, na které v názvech kandidátky i odkazují (např. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska).

Jak citovat tuto mapu
VOGT, D. (2021): Podpora tradičních spolků (podle názvu kandidátky) v komunálních volbách v Česku 5.–6. října 2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1 : 1 250 000 a 1 : 2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

9.15
Změna podílu hlasů pro tradiční spolky mezi komunálními volbami 2014 a 2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
The change in vote shares of traditional associations between municipal elections 2014 and 2018 at the level of rural municipalities and microregions

Anotace
9.15 Změna podílu hlasů pro tradiční spolky mezi komunálními volbami 2014 a 2018
Mapa doplňuje mapy 9.13 a 9.14 vyjádřením změny ve volební podpoře tradičních spolků (opět podle klíčových slov přítomných v názvech kandidátních listin) mezi komunálními volbami 2014 a 2018 na úrovni venkovských obcí a SO ORP. Změna je vyjádřena procentními body. Zahrnuty jsou venkovské obce, kde alespoň v jednom z let uspěly ve volbách tradiční spolky, avšak volby se konaly v obou letech.

Jak citovat tuto mapu
VOGT, D. (2021): Změna podílu hlasů pro tradiční spolky mezi komunálními volbami 2014 a 2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1 : 1 250 000 a 1 : 2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

9.16
Druhy sledovaných tradičních spolků (podle názvu kandidátky) v komunálních volbách v Česku 10.–11. října 2014 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Types of observed traditional associations (according to the name of the list of candidates) in municipal elections in Czechia on October 10–11 2014 at the level of rural municipalities and microregions

Anotace
9.16 Druhy sledovaných tradičních spolků (podle názvu kandidátky) v komunálních volbách v Česku 10.–11. října 2014
Mapa 9.16 doplňuje mapu 9.13 přehledem druhové struktury vybraných sledovaných tradičních spolků s volebními zisky v komunálních volbách 2014. Za danou územní jednotku je vždy zobrazen spolek s celkově největším podílem hlasů. Mapu lze srovnat s mapou 9.17 za komunální volby 2018.

Jak citovat tuto mapu
VOGT, D. (2021): Druhy sledovaných tradičních spolků (podle názvu kandidátky) v komunálních volbách v Česku 10.–11. října 2014 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1 : 1 250 000 a 1 : 2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

9.17
Druhy sledovaných tradičních spolků (podle názvu kandidátky) v komunálních volbách v Česku 5.–6. října 2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Types of observed traditional associations (according to the name of the list of candidates) in municipal elections in Czechia on October 5–6 2018 at the level of rural municipalities and microregions

Anotace
9.17 Druhy sledovaných tradičních spolků (podle názvu kandidátky) v komunálních volbách v Česku 5.–6. října 2018
Mapa 9.17 doplňuje mapu 9.14 přehledem druhové struktury vybraných sledovaných tradičních spolků s volebními zisky v komunálních volbách 2018. Za danou územní jednotku je vždy zobrazen spolek s celkově největším podílem hlasů. Mapu lze srovnat s mapou 9.16 za komunální volby 2014.

Jak citovat tuto mapu
VOGT, D. (2021): Druhy sledovaných tradičních spolků (podle názvu kandidátky) v komunálních volbách v Česku 5.–6. října 2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1 : 1 250 000 a 1 : 2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

9.18
Podpora KDU-ČSL (včetně koalic) v komunálních volbách v Česku 10.–11. října 2014 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Support for KDU-ČSL (including coalitions) in municipal elections in Czechia on October 10–11 2014 at the level of rural municipalities and microregions

Anotace
9.18 Podpora KDU-ČSL (včetně koalic) v komunálních volbách v Česku 10.–11. října 2014
Mapa č. 9.18 doplňuje předchozí mapy za organizace občanské společnosti a jednotlivce zapojené do lokální politiky, a přitom mimo klasické celostátní politické strany i regionální uskupení, o výsledky jedné z klasických politických stran s tradičně silnou podporou na venkově, a to s předpokládanou výraznou geografickou diferenciací – KDU-ČSL. Jedná se o stranu se silnou pozicí zejména na Moravě, s vazbou na venkovské tradice a religiozitu. Mapa ukazuje volební podporu KDU-ČSL (včetně koalic) v řádném termínu komunálních voleb 2014. Mapu lze srovnat s mapou 9.19. za rok 2018 a s mapou 9.20 vyjadřující změnu mezi volbami 2014 a 2018.

Jak citovat tuto mapu
VOGT, D. (2021): Podpora KDU-ČSL (včetně koalic) v komunálních volbách v Česku 10.–11. října 2014 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1 : 1 250 000 a 1 : 2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

9.19
Podpora KDU-ČSL (včetně koalic) v komunálních volbách v Česku 5.–6. října 2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Support for KDU-ČSL (including coalitions) in municipal elections in Czechia on October 5–6 2018 at the level of rural municipalities and microregions

Anotace
9.19 Podpora KDU-ČSL (včetně koalic) v komunálních volbách v Česku 5.–6. října 2018
Mapa č. 9.19 doplňuje předchozí mapy za organizace občanské společnosti a jednotlivce zapojené do lokální politiky, a přitom mimo klasické celostátní politické strany i regionální uskupení, o výsledky jedné z klasických politických stran s tradičně silnou podporou na venkově, a to s předpokládanou výraznou geografickou diferenciací – KDU-ČSL. Jedná se o stranu se silnou pozicí zejména na Moravě, s vazbou na venkovské tradice a religiozitu. Mapa ukazuje volební podporu KDU-ČSL (včetně koalic) v řádném termínu komunálních voleb 2018. Mapu lze srovnat s mapou 9.18. za rok 2014 a s mapou 9.20 vyjadřující změnu mezi volbami 2014 a 2018.

Jak citovat tuto mapu
VOGT, D. (2021): Podpora KDU-ČSL (včetně koalic) v komunálních volbách v Česku 5.–6. října 2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1 : 1 250 000 a 1 : 2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

9.20
Změna podílu hlasů pro KDU-ČSL (včetně koalic) mezi komunálními volbami 2014 a 2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
The change in vote shares of KDU-ČSL (including coalitions) between municipal elections 2014 and 2018 at the level of rural municipalities and microregions

Anotace
9.20 Změna podílu hlasů pro KDU-ČSL (včetně koalic) mezi komunálními volbami 2014 a 2018
Mapa 9.20 doplňuje mapy 9.18 a 9.19 vyjádřením změny ve volební podpoře KDU-ČSL a jejích koalic mezi komunálními volbami 2014 a 2018. Změna je vyjádřena procentními body. Zahrnuty jsou venkovské obce, kde alespoň v jednom z let uspěla ve volbách KDU-ČSL (a její koalice), avšak volby se konaly v obou letech.

Jak citovat tuto mapu
VOGT, D. (2021): Změna podpory tradičních spolků mezi komunálními volbami 2014 a 2018 na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností [mapa] [online]. Měřítko 1 : 1 250 000 a 1 : 2 500 000. In: Atlas rozvoje venkova. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/

Specializované mapy

10.1
Souhrnný index socioekonomického rozvoje venkovských regionů Česka na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností
Comprehensive index of socio-economic development of Czech rural regions at the level of rural municipalities and microregions

Odborný komentář v PDF ke stažení

Anotace
10.1 Souhrnný index socioekonomického rozvoje venkovských regionů Česka na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností

Úvod
Současné strategie rozvoje venkovských regionů musí brát v úvahu zásadní proměny struktury hospodářství a funkcí venkova, které v českých podmínkách proběhly zejména v posledních třech desetiletích. V části odborných kruhů stále přetrvává tradiční představa, že venkovské hospodářství je spjato zejména s primárním sektorem a převážně produkční (doplňkově ekologickou a rekreační) funkcí (Dinis 2006), zatímco městské s průmyslovou výrobou a sektorem služeb (Šťastná a Pavlík 2021). Venkovské oblasti ve vyspělých státech však procházejí diverzifikaci lokálního hospodářství. Odvětvová struktura hospodářství venkovských regionů se posunuje od dominantního zemědělství ke zpracovatelskému průmyslu a službám (Woods 2005), přičemž narůstá význam a intenzita nelokálních vazeb (Ženka a kol. 2021). Venkovské oblasti přitahují nejen rezidenční migraci z městských (zejména metropolitních) regionů, ale selektivně probíhá též proces komerční kontraurbanizace (Bosworth a Finke 2019), zahrnující fyzický přesun výrobních či jiných komerčních aktivit z měst na venkov. Carey (2015) dokumentuje, že až 80 % exportu vyspělých států tvoří průmyslové výrobky z venkovských regionů. Venkovské regiony (zejména v českých kontextu) nelze chápat jako uzavřené lokální produkční systémy s převahou priméru, ale jako exportně orientované zemědělsko-průmyslové ekonomiky s významnou stabilizační funkcí sektoru služeb.

Jak citovat tuto mapu
ŽENKA, J., KRTIČKA, L. (2021): Souhrnný index socioekonomického rozvoje venkovských regionů Česka na úrovni venkovských obcí a obcí s rozšířenou působností. Specializovaná mapa. [mapa] [online]. Měřítko 1 : 1 250 000 a 1 : 2 500 000. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné z: https://atlasvenkova.osu.cz/mapove-vystupy/